sobota 27. října 2007

Křest knihy : Lezení v Sasku


Čtvrtá hodina ranní v Refugiu, panorama z mobilu...

Letos se v Tisé otevřela nová restaurace, respektive "REFUGIO" Malá, ale útulná a dokonce i s outdoorovým krámečkem, co vám budu povídat... hlavní moto provozovatelů je: "NECHTE SE HÝČKAT" Letos také vznikla nová horolezecká kniha o lezení v Sasských pískovcích. Autorem je Jarda Maršík junior a podnětem k sepsání knihy byl jeho seriál o lezení v Sasku na www.lezec.cz Kniha rozměrů publikace Rock Stars je doplněna krásnýma fotkama od spoluautora, (jak sám Jarda říká) podivína Žofky, www.rockart.cz Fotografovat se pro knihu nechala "v jedné z nejlepších pískovcových oblastí evropy" řada našich více či méně známých lezců, jako je např. Mára Holeček, Tomáš Bardas, Jiří Slavík a mnoho dalších. A letos, mi bylo taky pěkně blbě, veškerou zásluhu na tom měla křest (27.10.07) právě zmiňované knihy v právě zmiňované restauraci. Na akcičce (jen pro pozvané) kde bylo vše zadax i s večeří se krom autorů a až na dva nepřítomné fotografované lezce sešel hojný počet lidí, samo sebou i pár nepozvaných. Samotného aktu křtu se ujala ikona Sasského lezení, sám (malý) veliký Bernd Arnold. Křest, která končila až v ranních hodinách se povedla asi stejně jako samotná kniha, která je fakt náramná a vřele jí doporučuji k zakoupení. Na trh by se měla dostat co nevidět, díky distribuci nakladatelství Freytag & Berndt, které se na vývoji knihy podílelo. Cena by měla být necelý litr. Tipoval jsem daleko víc a myslím že to pro řadu horolezců bude hezký dárek k vánocům. Nějakou tu recenzi na knihu nejspíš naleznete i na lezci, jelikož jeho admini byli na akci v plném počtu.

 

pondělí 15. října 2007

Místo pro Kiting...


15.10.07.: Sněžník byl v dřívějších dobách nazíván: "Větrné lázně" není tedy divu že je oblíbeným místem nejen pro lezení a bouldering po dešti, ale i Kiting a jiné aktivity s větrem spojené... A tak při našem výletu za projekty jsme na louce narazili na našeho kamaráda "Ramstu" z Jílové. Jednoho z průkopníkú místního boulderingu, který se už několik let oddává jiným radovánkám nežli lezení.


 

pátek 12. října 2007

Nový sektor na Modříně : Kančí koutek.


Výhled z K. Koutku na Libouchec

12.10.07- Volá mi Ondra, ví že jsem momentálně nemocný, tak se ptá jak mi je a jestli s nima pojedu bouldrovat. Je mi fakt zle a tak chvilku váhám, nakonec se rozhodnu že jo! Mám se potit doma? Nebo chvilku na čerstvém vzduchu? Hned se mě ptá jestli mám nějaký plán kam by jsme šli bouldrovat. No a já přesně vím kam, už několik měsíců koukám ze skal na Modříně do takové rokle, která zdá se být bouldrově přínosná. Tak pravím " vím a je to 3 vteřiny od auta"

O necelou půl hodinku byl u mě společně s Culdou a Terezkou, naložil jsem se do auta a vyrazily jsme směr Modřín. Zaparkovaly jsme na našem oblíbeném místě…”kde to je“? “tamhle” “aha, to je pohoda” zaznělo v lese…

Nebylo to snad ani 100 kroků, když jsme začali sestupovat do ode mě již obílené roklinky.Jeden člen akcičky s tím měl trošičku starosti, ukázalo se, že však naprosto zbytečné. Po sestupu se klukům arénka líbila, tak jsem byl vcelku spokojený.

Času nebylo zase tolik, proto se hnedle rozmístilo potřebné vybavení...

Měl jsem chuť na boulderig jako sv…, a abych nepokoušel své štěstí raději jsem k tomu všemu jen přihlížel. Ostatní se začali rozlézat na docela hezké, jednoduché a asi 4metrové hrance za 5+ možná 6a.SD ze stoje taky.

 
K. Koutek

Po hrance následovala stěnka hnedle vedle, kde oproti předešlému problému nastávaly dokonce už i problémy a to tak velké, že se již zdálo o případném neúspěchu.Boulder začíná ze sedu, za levou hranu a něco ve stěnce, následuje rozmach i za druhou hranu, několikrát to samé a pak už jen tři finálové lištičky s výlezem. Jako první ho vylezl Culda a jak to u něj chodí, samozřejmě ne ze sedu a tak musel ještě jednou. Odhadovaná klasifikace je 6c+ SD a 6b+ ze stoje.

 
Terka hrotí 6c   &   Ondra v 7c

Další boulder vznikl z náhorní strany na Kančí zub. Ze sedu u levé hrany průchodu, start z hrany a lišty napravo , posléze bočospoďák boule, dírka, přídrž, madlo a výlez. Klasifikace 6c dala do těla všem a to ještě nevěděli že to je výlez,možná jedna třetina následujícího problémku. Problémku o kterém tam padaly názory : “to není boulder, ale cesta, jedna kratší cesta v Juře, takové to osm á , á plus, bouldrový 7c!!!”Na tomhle problémku, jenž se dá rozdělit do tří boulderů dle místa nástupu skončilo veškeré ostatní dění a asi i veškeré síly všech zúčastněných. Boulder zůstal nakonec nezdolán, nechybělo mnoho a Ondra by ho dal, bohužel ho shodil některý z finálových kroků a to ne jednou.

Takže tento “Prasečí boulder” se nastupuje v údolce, jen jeden blok, to znamená : bez kamene, start ze sedu z takové větší lišty a za pomoci hrany a všeho v jejim okolí do výrazné, větší police (z té začíná druhý nástup 7a) již v začátku průchodu, dále buď vrchem a nebo spodem do již zmiňovaného 6céčka.

  

Topo : Kančí koutek