Modřín : sektor : Lomy

14.09.07- Jsem využil volného času, sbalil si pár svých bouldrových švestek a vyrazil jsem do lesa, za skalní věž Dogu, směrem na Modřín. Šel jsem bouldrovat na jistotu, jelikož jsem v těchto končinách byl už tisíckrát a pár dní před tím na houbách. Při té příležitosti jsem okukoval nové směry, takže už dopředu jsem věděl co budu lézt. Tradičně jsem si sebou nevzal žádné tekutiny a když přišla řada na rozhodnutí jestli půjdu pod skalami a nebo po cestě, zvítězila varianta číslo 2, jelikož na lesní cestě v místech přibližně pod Dogou se nachází pramen výborné místní vody, tam jsem se nabumbal do foroty...

 

Od pramenu jsem šel ještě tak necelý kilometr a pak jsem odbočil vzhůru ke stěnám. Namířil jsem si to rovnou ke starým lomům. "Staré lomy" jsou asi 200-300? metrů dlouhý pás, tak do 18 metrů vysokých, kdysi dávno uměle vytvořených stěn. Jak jsem zpozoroval, tak zrovna nyní vcelku oblíbených, nějakými jedinci, kteří v těchto místech dávají do cest jen první háky (od pohledu nevylezené) a jelikož jsou bez smyček, zdají se být přelezeny. "To si může někdo hezky natlouct" Jedná se totiž o staré lomy a lezení v nich je vcelku nebezpečné a to z důvodů (z vlastní zkušenosti) odloupávání se destičkovitých chytů na vrchu skořápky až po pády mnoha tunový bloků, popřípadě celých stěn. Řekl bych takové to anglické dobrodružství. Skutečnosti doopravdy neznám, ale domnívám se že to dělají nějaký hamouni, kteří si tím jen zabírají směry,(ovšem na lomy se lezecké pravidla snad nevztahují) "spět k akci".

 

Po příchodu do lomů jsem si to namířil zhruba do jejich středu kde se nachází dva větší šutry, rozlezení padlo na ten níže položený. Vylezl jsem na něm dva lehčí, ale hezký bouldříky z údolí. Oba ze SD. Jeden stěnkou přímo n.v. (bez hran) a druhý ze stejného nástupu, traverzem doprava za hranu do veliké police a z té n.v. Poté jsem si z náhoří ještě trošku zamakal (tvořil jsem dopad u jednoho z projektů) a následně jsem se vydal dál, zhruba o 20m níže a po vrstevnici tak 5 minut chůze směrem na Modřín.

 

Došel jsem k bloku, od pohledu ke krásnému boulderu a šílenému projektu. Opět to chtělo trošku té práce a mohlo se začít s lezbou. Na tomto bloku padl jen jeden boulder, ze stoje a nějakou chvilku to trvalo, v rychlém přelezu mi překážela jen má blbost. Tento boulder má nástupovou variantu ze sedu, ale asi jen pro ukrutné siláky. Variantu jsem si jen osahal, představil si jí jak se leze a raději jsem se vydal na další blok ležící ještě blíže a o kousíček níž směrem k Modřínu. Tam jsem přelezl 3 bouldříky, jeden s menším problémem a vydal jsem se zpět k mému poslednímu naplánovanému cíli.
 
 
Tím byl šutr asi o 30m níže, nežli ten předešlý s projektem. Nechal jsem si ho na konec jelikož se zdál být lehký. Zdání však klamalo a já tam šoupnul 10 pokusů než se zadařilo. Krásně vyčerpaný jsem si to pak při setmění namířil domu.