neděle 12. října 2008

Útěk před mlhou aneb bouldering na Sněžníku...

V kempu Pod Císařem se v sobotu  11.10.08 konal říjnový fesťáček. Počasí se vyvedlo, všude byla mlha a jen nad Ostrovem bylo krásně, akce se konala venku, kdo tam nebyl tak je debil..., protože to bylo fakt slušný. Dorazila spousta lidí a docela slušně se kalilo, na fotky z mejdanu se můžete kouknout u Kuřete na rajčeti >>> určitě je tam co nevidět šoupne.

V průběhu večera se oběvil Majkl s Mácikem, domluvili jsme se, že zítřejší den věnujeme boulderingu. Samo sebou že ráno jsem o tom vůbec nic nevěděl a když mě kluci hledali, nebyl jsem k nalezení, minuli jsme se jen o pár minut. Jeli do Tisé, tam zjistili že vše mimo Ostrova je v mracích a tak se po chvilce zase vrátili, našli jsme se a řešili kam vyrazíme. Chtěli do Bahratalu, tam je vždycky hezky, ale to se zase nechtělo mě. Mrknul jsem se z terásky na tu mlhu co končila u Sluneční věže a věděl jsem, že Sněžník bude ideál, že vršek bude nad vším tím bordelem a tak jsme vyrazili...




Jelo se Majklovo károu a tak jsme si jako Pražáci mohli dovolit vyjet až na vršek stolové hory. Na vršku svítilo sluníčko a vše pod Sněžníkem bylo zahaleno v mlze. Chtěl sem klukům ukázat něco kde ještě nebyli a tak sem je dovedl na místo které nazýváme : Na pasece.



  




Lezecký elán po předchozí pařbě nebyl ze začátku ten největší a chvilku nám trvalo než jsme se na to vrhli. Na rozlez jsme lezli 5m vysoký boulder od Fida, možná tak 6a+/b, poté jsme se vrhli na boulder od Ondry, hned vedle, asi tak za 7b+. Tam jsme dali pár pokusů, ale nějak jsme to nemohli vyřešit, je celkem vysoký a čím víš člověk je tím je to těžší...



To nás přinutilo držet se při zemi a tak jsme si daly starý dobrý traverzík, tak za 6b+, zprvu jsme ho nemohly vůbec pobrat, brali jsme spousty chytů které jsme vůbec brát nemuseli, defakto to prostě nikomu nešlo, až když jsem si vybavil jak to tenkrát bylo a o co tam šlo, tak pokusy byly nadějnější, jenže přelezení se povedlo jenom mě... Kluci z toho byli nešťastný a že by to prý chtělo změnu místa, já byl pro a tak jsem je dovedl k bouldrům kterým říkáme : Na hřbitově.








Mám tam jeden takový projektík co vypadá trošku jako boulder : Jack Herer, ale v tomhle případě je to Super Jack Herer. Dali jsme v něm pár pohybů, přesněji : několik poletů, vylezli jsme ještě jeden lehčí boulder vedle a zdemolovaný jsme odfrčeli do pryč...