Již nějakou dobu mě zajímalo co že je to ten Labyrint, který se nachází nedaleko Bahratalu, jen kousek za hranicemi u Sasíků. Nedávno jsem za Googloval na netu a zjistil sem , že je hned nad vesnicí Langenhennendsdorf a dá se říct, že právě v té začíná Bahratalský bouldering. Fotky skalního bludiště které sem našel na netu mě nalákali na co nejbrzčí návštěvu, ale zase sem to tolik nehrotil, čekal sem na vhodnou příležitost, zkrátka až bude ošklivé počasí, takové to na objevovatelské výlety.
No a právě v Sobotu jsem se ocitl přesně v takovém dnu na terásce před kempem a vychutnával sem si své ranní cígo, najednou koukám... přijíždí Houba a ještě někdo s nim, chvilku tápu a až když rozpoznám Čermiho dochází mi, že jsem mu psal aby přijel a něco podnikneme, což sem samo sebou úplně zapoměl. U nás nebylo počasí ideální, tudíž se naše aktivity ubíraly směrem k Bahratalu. Kluci říkali, že jim stačí jen nějaký výlet a to byl ten podnět, který sem potřeboval pro můj návrh : jet omrknout : Labyrinth, Höhler Stein und Napoleonstain mit Bernhardstein und das alles nördlich von Langenhennendsdorf. Všechny tyhle skalky leží nedaleko od sebe. Na netu sem se mrknul na mapu a vyrazili jsme.
Našli jsme to celkem v klidu. Poté co jsme zaparkovali na nás vykukovaly z poza kraje lesa skály Höhler Stein silně připomínající kdejaké skalky v Juře. Ty jsme si nechali na později a vrhli jsme se do bludiště, to je od parkinku vzdálené 5 minut chůze. Jen co jsme vlezli do labyrintu, začalo se nám to tam líbit, byli jsme mezi spoustou různých uliček, balvanů, rampouchů a všemožných prolézaček, dokonce svítilo sluníčko a sněhu tu bylo o poznání méně nežli u nás.
Bloudili jsme labyrintem a hledali něco kde bychom si aspoň trošku zablbli, měli jsme na výběr ze spousty hezkých převislých profilů, ale většinou nám vadil sníh, mech a nebo drolivost pískovce.
Po chvilce chození se před námi objevila hezká stěnka, byla holá jen s několika dírami, od pohledu hezký boulder ze sedu. Zkoušeli jsme to jen v pohorkách, to nešlo, přezouvat se nám taky nechtělo a tak jsme se rozhodli, že to vylezeme aspoň ze stoje, jen tak v botech. Byly to vlastně jen dva kroky : skok do oblé díry který nám před tím nežli jsme použili vůbec nešel, ale pak to šlo každému z nás hned na poprvé a přehmat do další velké díry v které jsme tenhle problém zakončili nouhendem.
Poté jsme se ještě chvilku toulali labyrintem a následně jsme se šli kouknout na Höhler Stein. Tam nebylo nic zajímavého, jen převislé masívy s různě rozměrnými dírami a rampouchy.
Vydali jsme se proto dále na Napoleonstein, už z vesnice bylo vidět, že by se tam mohlo dát bouldrovat, ale vše bylo v docela příkrém svahu a to brodění ve sněhu už nás nebavilo a tak se stalo že tenhle štain jsme asi ani nenašli a vrátili jsme se na parkoviště. Rozhodli jsme se ještě pro omrknutí Bernhardsteinu, ale když jsme popojeli autem blíže k němu, nenašli jsme místo na parkink a tak jsme zvolili náhradní plán a to : pár pohybů v Bahratalu.
Sektor First nikdy nesklame a tak jsme se tam asi půl hodinky hýbali jak kdo uznal za vhodné.
Foto : Jar. & CHára
1 komentář:
Dobře ty! :o)
Okomentovat